Historie sboru

Až do konce 19. století byla ne-li všechna, tak jistě převážná většina stavení v Písku ze dřeva, tedy z vysoce hořlavého materiálu. V mnohých obydlích se ještě používala otevřená ohniště bez komínů. Tyto takzvané kurloky byly nanejvýš opatřeny pouze dřevěným průduchem ve střeše. Svítilo se loučemi, svícemi nebo olejovými, později petrolejovými lampami, a tak docházelo k četným požárům. Požární ochrana však tehdy byla na velmi nízké úrovni; neexistovaly hydranty ani hasicí přístroje. Vzhledem k hustotě dřevěné zástavby bez požárních proluk shořely mnohdy celé dvory a v některých městech (např. v Jablunkově) vyhořely celé ulice. Dle pamětníků takto lehnul v Písku popelem dvůr ..Placziska", jenž stával v místech cesty, která vede na Polanku - naproti dnešní české škole. Protože škody způsobené požáry se dotýkaly i tehdejší vrchnosti a jejího majetku, byl vydán tzv. komínový zákon. který ukládal stavebníkovi nového obydlí nejdříve zhotovit komín. Mnozí se jej však snažili obejít, neboť při jeho dodržování se zvyšovaly stavební náklady včetně daně.

.

Na sklonku 19. století byl také vydán císařský dekret k zakládání hasičských sborů. Toto konání bylo vrchností podporováno, a sbor dobrovolných hasičů se tak stal nejstarší píseckou organizací. Do její historie můžeme nahlédnout i díky dvanáctistránkovému rukopisu s názvem Kronika. Lze se domnívat, že si jej v letech 1898-1931 pořídil první zástupce velitele a sekretář sboru Jan Marschalek. Kronika je napsána v polském jazyce a je možné z ní vyčíst autentická fakta o založení píseckého hasičského sboru:

Založení sboru dobrovolných hasičů v Písku připadá na padesáté jubileum panování císaře Františka Josefa I Usnesením ze dne 30. prosince 1897 deklarovalo zastupitelstvo obce nutnost založení hasičského sboru v Písku jako v jedné z prvních obcí v okolí. Hlavním iniciátorem, jakož i zakladatelem sboru byl starosta obce p. Paweł Bocek, rolník a vlastník pily v Písku, čp. 7."

.

Na první valné hromadě konané dne 13. 3. 1898 do sboru vstoupilo 25 obyvatel Písku, kteří se tímto stali zakládajícími členy.

.

Byli jimi;

.

Paweł Bocek, čp. 7, Jan Marschalek, čp. 61, Paweł Bojko, čp. 127, Jerzy Gazur, čp. 8, Adam Siwo čp. 41. Jan Czmiel st., čp. 22, Jan Czmiel ml., čp. 22, Jerzy Suszka, čp. 105, Jerzy Kurzysz, čp. 47. Jan Łysek, čp. 165, Adam Lysek, čp. 164, Jerzy Krzyżanek, čp. 73, Antoni Poloczek, čp. 157. Adam Suk, čp. 85, Paweł Chraścina, čp. 86. Adam Kantor, čp. 54. Paweł Czmiel, čp. 10. Adam Lysek, čp. 32, Ignacy Harap. 65, Paweł Sikora, čp. 78. Jerry Kurzysz, čp. 43, Paweł Sadowy, čp. 32, Adam Sikora, čp. 45, Adam Kobielusz, a Paweł Krzyżanek, čp. 2.

.

Složení prvního výboru bylo následující:

Paweł Bocek, velitel

Jan Marschalek, zástupce velitele a sekretář

Pawel Bojko, velitel I. družstva

Jerzy Gazur, velitel II. družstva

Adam Siwon, instruktor

.

Jako počáteční vybavení bylo nabyto 25 kompletních výzbrojí pro hasiče, dvě vědrové stříkačky a jedna stříkačka ruční dvoukolová s příslušenstvím. Vybavení bylo zakoupeno u firmy Hiller's Witwe v Brně za cenu 1085 rýnských zlatých a 30 krejcarů rakouské měny. Pro velení se používaly německé příkazy a organizačně písecký hasičský sbor náležel ke krajskému svazu v Opavě (Landersverband).

.

Kronika dále uvádí, že nově založený sbor hned v počátku své existence provedl několik úspěšných zásahů.

.

Zajímavé jsou i informace ze zákulisí sboru:

Navzdory německému velení panoval ve sboru polský duch. Z tohoto důvodu vznesl bratr Karol Heczko na valné hromadě v roce 1906 požadavek, aby se velení ve sboru změnilo na polské. Návrh však nebyl přijat s odůvodněním, že členové sboru jsou jako bývalí vojáci rakouské armády na německé povely zvyklí."

„V roce 1908 oslavil sbor desáté výročí svého založení. Při této příležitosti byla oceněna jeho dosavadní činnost a zároveň bylo s vděčností připomenuto, kdo a v jaké míře přispěl na pokrytí nákladů na výzbroj a výstroj. Jako dary d sbor obdržel:

- od císaře Františka Josefa I. 120 rakousko-uherských korun - od arcibiskupa dr. Koppa 50 rakousko-uherských korun.

.

Na schůzi dne 22. listopadu 1908 bylo na návrh Pawła Lipowského schváleno veleni v polštině.

.

V roce 1914 převážná část hasičů odešla na vojnu. Činnost hasičského sboru byla po dobu světové války minimální. Hasiči navždy přišli o několik druhů, kteří buďto padli, nebo beze stopy zmizeli. Jsou to bratři Karpecki Pawet, Samiec Jerzy, Kantor Adam, Nieslanik Pawel, Rucki Pawel."

Následující zápis je uveden bez datace: V hospodářství Jerzyho Samce, čp. 57, vypukl z neznámých důvodů požár. Úplně shořely 2 stodoly, I seník, 1 kůlna a krov obytného domu, Hrůzu požáru ještě umocňovala skutečnost, že vlastníci uvedených objektů byli na vojně, majitel hospodářství padl ve válce již dříve a většina hasičů byla rovněž na vojně, Zásahu velel P. Bocek, jenž se snažil zachránit sousední domy občanů Janiczka a Byrtuse. Později přišel na pomoc hajný F. Helm s několika válečnými zajatci (Rusy), s jejichž pomoci byl požár uhašen."

Další záznamy se již týkají období po rozpadu Rakousko-Uherska: Činnost hasičského sboru po světové válce byla v plném rozsahu obnovena první poválečnou vlnou hromadou dne 16. 6. 1920. Na tomto shromáždění byl počet členů doplněn o několik mladých lidí za ty, kteří se nevrátili nebo z jiných důvodů opustili řady sboru."

.

V té době se také formoval polský svaz požární ochrany. Hasičský sbor v Písku schválil na valné hromadě dne 29.1 1922 členství ve Svazu polských hasičských sborů v Československu se sídlem v Českém Těšíně, a tím zrušení posledního spojení s Landersverbandem. Stanovy byly předloženy ke schválení zemské vládě v Opavě. Současně bylo schváleno odložení starých stejnokrojů a přijetí uniforem předepsaných Svazem polských hasičských sborů v Československu.

.

Z dnešního pohledu je nesmírně zajímavý tento poměrně dlouhý poslední záznam:

Stará zbrojnice, postavená roku 1898, neodpovídala požadavkům, proto se začalo uvažovat o stavbě nové zbrojnice. Dne 9.6.1929 bylo schváleno její zahájení. Pozemek poskytla Anna Roženková, čp. 50, vdova po Adamu Rozenkovi za cenu 2000 Kč. Stavební práce začaly okamžitě. Kvůli finančním obtížím však byla stavba dokončena a předána kuli vání teprve roku 1931. Náklady na výstavbu činily 44 000 Kč, nepočítaje četné dobrovolné, bezplatné výpomoci členů sboru, jakož i soukromých osob. Zbrojnice byla postavena na náklady sboru na parcele sborem zakoupené, je tedy jeho výlučným vlastnictvím. Nutno poznamenat, že některé vlivné osobnosti postupovaly v tomto ohledu nepoctivé. Tím se vysvětluje poměrně vysoká cena stavby, a vzhledem k tomu, že se stavělo za vypůjčené peníze, je tato skutečnost ještě smutnější. V době příznivé hospodářské konjunktury, to znamená v letech od války až do roku 1929 včetně, se tak nejen nic neušetřilo, ale naopak byl sbor ještě zatížen značným dluhem. Výpočty po akcích byly prováděny velmi povrchně. Hospodaření sboru bylo vedeno nedbale a nepoctivé. Pumpy a výzbroj zakoupené v roce 1927 nebyly navzdory možnostem uhrazeny včas, co2 způsobilo zatížení pokladny úroky a soudními výdaji ve výši 2144 Kč. Namísto toho, aby byl roku 1927 nebo 1928 zaplacen účet ve výši 4450 Kč, což by při tehdejší konjunktuře bylo snadné, tak muselo nové vedení sboru v letech 1932-1933 zaplatit sumu 6594 Kč, a to v době nejostřejší krize. Tehdejší náčelník Pawel Lipowski měl totiž v té době ve sboru značný vliv, ačkoli nedbal na vôli členů, usnesením a pokynům věnoval jen malou pozornost a řídil se vlastními zájmy. Ostřejší kritiky se ovšem nikdo neodvážil, neboť panovalo přesvědčení, že výsledek nebude valný a dotyčný kritik si jen způsobí nepříjemnosti. Za těchto podmínek se změna složení výboru jevila jako nezbytnost a došlo k ní na valné hromadě dne 25.1.1932.

.

Dokončením stavby zbrojnice tak začíná období těžkého zápasu s dluhem. Bohužel se tak děje právě v době hospodářské krize, přesto se díky usilovné činnosti vedení sboru daří nejen splácet úroky, ale zároveň poměrně rychle umořovat dluh. Významnou oporou byl v tomto období pro sbor lesní rada Ing. Václav Juva. Kromě vydatné pomoci při stavbě zbrojnice daroval hasičům částku 1400 Kč. Za své zásluhy byl jmenován čestným členem sboru." stojí.

.

V tomto místě rukopis kroniky v polovině stránky končí. Autor se nepodepsal; na této poslední straně rukopisu pouze tužkou dopsaný dovětek: ..Kluz Paweł, majitel pily, pomohl tím, že všechno dříví na stavbu pořezal zdarma."

Z dalších téměř dvaceti let dosud nebyly psané dokumenty objeveny, není tedy možné podrobněji vylíčit, jakou činnost sbor v letech 1931 až 1948 vyvíjel. Pavel Rusnok ml. však v pozůstalosti po svém otci našel rukopisy proslovů, které si Pavel Rusnok st. jako jednatel sboru připravoval k slavnostním příležitostem. První z nich se datuje k padesátému výročí založení sboru. Jedná se o čtyři stránky ručně psaného textu a na rubu posledního listu lze jako poslední stopu z oněch let přečíst tužkou napsané složení výboru z roku 1931:

Jan Lysek, čp. 118, předseda

Adam Sadowy. čp.43, tajemník

Alon Laboj, čp. 61, pokladník

Pavel Sikora, čp. 78, velitel

Alois Pyszko, čp. 32. zástupce velitele

Pavel Klus, čp. 54, hospodář

Roku 1948 zakoupil sbor od kolegů z Hrádku motorovou stříkačku. Do té doby užívaná ruční stříkačka, upravená k zápřahu za koňský potah, byla pak predisponována na Bahenec. V roce 1953 začal být pro sbory dobrovolných hasičů uplatňován jednotný název Československý svaz požární ochrany (CSPO). Z dobových fotografií je zřejmé, že v té době písecký sbor disponoval i ženským hasičským družstvem. Roku 1958 se u příležitosti 60. výročí založení SDH Písek konala oslava, na které došlo k převzetí druhé motorové stříkačky-Daru od okresního výboru ČSPO v Českém Těšíně. Jednatel ČSPO Pavel Rusnok zde přednesl proslovy, v němž připomenul historii a vývoj píseckého hasičského sboru od jeho založení. Podrobněji se v něm vrátil právě k nákupu první motorové stříkačky a prvního nákladního automobilu v roce 1948:

,,Po čas druhé světové války nebylo pro Hasičský záchrany sbor nic zvláštního uděláno, ale za to po válce sbor přemýšlel organizaci celého zázemí. Bylo rozhodnuto zakoupit motorovou stříkačku a příležitost se naskytla, když hasičský sbor v Hrádku byl ochoten prodat nám svou motorovou stříkačku, kterou tady máme dodnes a která je dosud v pořádku, je generálně opravená. Zaplatili jsme za ni 65 tisíc Kčs poválečné měny... Tak stříkačku jsme měli, ale auto jsme neměli a chtěli jsme oslavit padesátileté trvání našeho hasičského sboru. Přece naši předkové měli těžší úkol do zvládnutí, kdy před 60 lety zakládali hasičský sbor dobrovolných hasičů, a dokázali to. A proč bychom my měli zůstat za nimi pozadu? A tak jsme se shodli zakoupit auto od soudruha Káně z Jablunkova. Bylo to nákladní auto, skoro jako nové, tak jsme jej koupili za 120 000 Kčs poválečné měny. Na to nám přispěla obec 45 tisíci Kčs a ostatní peníze jsme sháněli, jak jsme mohli."

.

Ze správy o činnosti za 1960 vyplývá, že v tomto roce svaz prošel velkou změnou, neboť okresní výbor ČSPO se přemístil z Českého Těšína do Frýdku Místku a sbor se také stal členem nového okrsku, a to č. 1, do něhož patřily obce Bukovec, Písek, Bukovec a Hrčava. V roce 1963 obdrželi písečtí hasiči od krajského výboru ČSPO nový hasičský automobil, který nahradil doposud používané vozidlo staré 15 let. V tomtéž roku bylo provedeno rozšíření zbrojnice směrem k Bahenci.

.

.Časové mezníky sboru dobrovolných hasičů v Písku;

.

1898 - Založení sboru dobrovolných hasičů v Písku

1898 - Pořízení základního vybavení (tj. 25 stejnokrojů s výstrojí, 2 vědrovky, 1 dvoukolová ruční stříkačka)

1898 - Výstavba první zbrojnice napravo od dnešního obecního úřadu

1927 - Pořízení čtyřkolové zápřahové ruční stříkačky a výzbroje

1929 - Výstavba druhé požární zbrojnice na nynějším místě

1948 - Antonín Matuszny s manželkou Marií na vlastní náklady přistavěli vedle zbrojnice boční vchod s malým skladem a za zbrojnicí obytnou místnost; ve vchodové části a skladu provozovali prodejnu masa, v obytné místnosti bydleli s rodinou

1948 - Pořízení první motorové stříkačky (z Hrádku)

1948 - Zakoupení nákladního vozidla Praga RN

1958 - Získání druhé motorové stříkačky (dar OV ČSPO)

1963 - Získání hasičského automobilu od KV ČSPO

1963 - Přístavba zbrojnice - zadní část přestavěna na zasedací místnost a přistavěna kuchyň a WC spolu s místnosti pro mandl

1972 - Prodloužení zastřešení zbrojnice i na zadní část, vybudování sálu v podkroví, jeho vybavení stoly a židlemi

1976 - Úprava průčelí zbrojnice (dva středové pilíře nahrazeny jedním) za účelem umožnění vjezdu větší hasičské techniky

1982 - Získání nákladního automobilu Robur (převedeno z Mostů u Jablunkova)

1995 - Pořízení přívěsné motorové stříkačky, typ PPS 12 R

2000 - Pořízení vozidla Škoda 706 - cisternová automobilová stříkačka CAS25

2008 - Zakoupení speciálního protipožárního pěnového automobilu Tatra CAS 32 T148P

2012 - Pořízení osobního automobilu Volkswagen Caravelle SGL300 (devítimístná verze)

2014 - Vysvěcení nového praporu

2016 - Rozsáhla rekonstrukce a modernizace hasičské zbrojnice

2021 - Pořízení cisternové automobilové stříkačky Volvo CAS 30

2021 - Pořízení osobního automobilu Volkswagen Crafter DA-1Z s přívěsným vozíkem